Balada zimní o smutném osudu zdomácnělého divočáka

Ivo Jahelka

D#mNa horské C#boudě Fmtam, co je KCmvilda,
prC#acovG#al v kC#otelnG#ě mlF#adý muž VBilda,
vD#meselou mC#yslí Fmoplýval stCmále,
žC#ertíkG#y, lC#egráckG#y, nFo a tak dD#áleD#7,
zG#e všeho nejradši mF#ěl ale sázku,
sC#ázel s kýmkoli G#o cokD#oli,
jG#ednu tu sázku bych mC#ěl na ukCmázku,
dC#ál ať už promluví prD#otokolG#y.
2:Vilda byl známý lyžařský koumes,
trénoval pod lesem, měl už tam svou mez,
přesvědčen o svém lyžařském umu
vsadil se s kuchařem u láhve rumu,
že klidně naučí lyžovat Vaška,
stanovil si tak cíl velmi smělý,
možná vám připadá to jako fraška -
- Vašek byl divočák zdomácnělý.
3:Posílil Vilda na výhru šance,
zhotovil sněžnice pro Vaška-kance,
a když měl přes den v kotelně topit,
vymýšlel vázání pro úchyt kopyt.
Za týden na kopec ved' Vilda kňoura,
lyže mu k paznehtům připevnil hned,
nic platná nebyla kňourovi vzpoura,
proti své vůli byl postrčen vpřed.
4:O kousek níže právě v tu chvíli
přijížděl po cestě trabantík bílý,
v něm, značně lízlí, se vsedě-vkleče
vraceli myslivci z poslední leče,
vesele smáli se pomezi doušky,
že domů nepůjdou, pěli v triu,
ztichli tam sto metrů vod staré soušky,
mysleli, že už jsou v deliriu.
5:Co se to řítí proti nim z Hamru,
Stenmark to nebude, ani Franz Klammerů,
kdo to kdy viděl na týhle trase,
na lyžích z kopce jet divoký prase?
Stojeden kilogram hmotnosti kňoura
srazil se s trabantam jak tvrdá pěst,
modřiny, boule a ve dveřích ďoura,
tak Vaškův poslední skončil se sjezd.
R:VC#ilda sezval kD#amarády nG#a vepřové hC#odG#y,
sCmoud mu určil Fmosm tisíc nC#a náhradD#u škodG#y.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:12:14.192+00:00
Výsledky hledání: